Kostel

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele dal vystavět  Jaroslav Plichta ze Žerotína v roce 1289. Později nad ním přenechává patronát klášteru sv. Kláry v Panenském Týnci. Roku 1352 zde byla založena fara a kostel se stává farním, ale po hustitské době je kostel opět uváděn jako filiální, příslušející k výše zjmíněnému klášteru.

V letech 1847–1858 byl kostel přestavěn v barokním slohu do dnešní podoby stavitelem  Václavem Štrayblem z Vraného. První mše svatá se v novém kostele sloužila 25. 10. 1858. V květnu roku 1859 byly v kostele na balkóně postaveny varhany. O rok později přivezli občané Pozdně na pěti povozech dnešní postranní oltář zasvěcený  panně Marii. Je dřevěný, se sochou panny Marie uprostřed a anděly po stranách. Nahoře ho zdobí obraz sv. Trojice. Do roku 1879 zastupoval oltář hlavní.

V roce 1879 daroval kostelu kanovník Jan Bernard dnešní hlavní mramorový oltář, který koupil za 1600 zl. původně pro dostavbu chrámu sv. Víta. Pochází z kaple Kinské, kde byl oltářem sv. Filipa Nerejského. Tam ho dal kolem roku 1770 postavit na svůj hrob pan Příchovický z Příchovic. Na oltáři je namalován obraz sv. Jana Křtitele od Josefa Helicha. Ten ho však nedokončil, a proto roku 1880 kněmu přimaloval J. Heřman anděla, který věnčí hlavu sv.Jana. Zařízení kostela je převážně v rokokovém stylu.

V roce 1907 byl kostel opravován. O této opravě a případných provedených úpravách však nejsou dochované žádné záznamy. Jen na průčelí kostela je vidět kruh s letopočtem 1907. Roku 1908 byly pořízeny věžní hodiny s ciferníky ze tří stran věže. Traduje se, že tehdy obec Líský na hodiny nepřispěla, a proto na tuto stranu ciferník není. V roce 1917 byl sundán z věže prostřední a malý zvon v rámci rekvizice kovů k válečným účelům. Na věži je tedy od té doby jen zvon velký a dva nízké zvonky pro hodiny.

Poměrně rozsáhlé opravy střechy se kostel dočkal v letech 1991–1992 a v roce 1996. Od té doby spíše chátrá. Protože byl kostel i několikrát vykraden, zbyly z původního vybavení pouze oltáře.

Kostel je jednolodní stavba na obdélníkovém půdorysu s navazující absidou, ze které vedou dveře do malé čtvercové sakristie. Stěny jsou vyzděny z lomového kamene opracovaného do kvádrů, místy doplněného cihlami. Klenby mají na horní straně ztužující žebra a jsou celé provedeny z cihel. Stavba je orientována svoji podélnou osou rovnoběžně se směrem východ - západ, přičemž hlavní oltář je na východě. Absida má vnitřní poloměr 4,60 m. Délka lodi je 18,50 m, její nejmenší šířka 9,60 m, v místě bočních dveří 11,40 m. Loď je zastropená v první a poslední třetině valenou klenbou, uprostřed kopulí nad čtvercovým půdorysem. Mezi hlavním vchodem a lodí je předsíň, schodiště a tzv. Boží hrob. Na půdorys  předsíně navazuje ve vyšší úrovni věž. Po schodišti se dostaneme do prvního patra, odkud vede průchod na balkon k varhanům. V dalším patře končí schodiště pod krovem u průchodu do věže k hodinovému stroji. Odtud je průchod do prostoru krovu nad lodí a dřevěné schody na plošinu ke zvonům a převodům hodin na tři ciferníky. Střecha nad lodí je provedena jako klasický dřevěný krov původně krytý taškami, po rekonstrukci střechy alukrytem.

Kostelní hodiny

Ke hranaté věži kostela sv. Jana Křtitele se váže také jedna zajímavost. Ze tří stran ji zdobí velké kostelní hodiny s černým ciferníkem, bílými čísly a ručičkami, které byly pořízeny v roce 1908. Pravidelně odbíjejí čas každou čtvrthodinu. Jejich zvláštností je právě to, že hodiny na věži lze spatřit pouze ze tří stran. Z té čtvrté strany chybí. Proč tomu tak je? Jednotlivé strany věže jsou obráceny ke všem nejbližším sousedním vesnicím - Plchovu, Jedomělicím, Hřešicím a Lískému. Když se kdysi vybíraly příspěvky na věžní hodiny, jediné Líský odmítlo podílet se svojí částí, proto jakoby za trest nejsou tímto směrem na Líský hodiny žádné.

Rekonstrukce kostela

Stav dominanty obce, kostela Stětí sv. Jana Křtitele, není uspokojivý. Obec se ve spolupráci s římskokatolickou církví a věřícími snaží o rekonstrukci kostela. Náklady se podle odhadů budou pohybovat kolem 40 milionů korun. Tyto prostředky se pokouší obec spolu s vlastníkem Římskokatolickou církví získat pomocí dotačních titulů určených na obnovu památek.

Přestože náklady na opravu fasády a okapů jsou vysoké, věřící, církev a okolní obce nashromáždili v roce 2005 finanční prostředky na opravu interiéru kostela. Práce byly dokončeny před sjezdem rodáků. Mše svaté, která se v nově opraveném kostele konala, se zúčastnil i Miroslav Vágner - hlavní administrátor katedrály svatého Víta v Praze, dříve pozdeňský farář. Do kostela byl opět zaveden elektrický proud a v současné době je osvětlen i zvenčí.

Akce v kostele

K propagaci kulturní památky obec pořádá v kostele různé kulturní akce, které by přilákaly i jiné návštěvníky než věřící. V období adventu slouží prostory kostela k pořádání adventního koncertu, v předvečer Štědrého dne se tu zpívají  koledy a vánoční písně. Na jaře rozezní kostel zase písně a hudba jarních koncertů.